HDP a starý dobrý selský rozum.

Pokud čtu něco o stavu a vývoji ekonomiky, tak se vždy objeví to bájné HDP. To je taková mantra, všichni s tím operují, hlavně když roste, pak je vše v po-ho. 

Pokud čtu něco o stavu a vývoji ekonomiky, tak se vždy objeví to bájné HDP. To je taková mantra, všichni s tím operují, hlavně když roste, pak je vše v po-ho. Mně byla už delší dobou podezřelá a tak mi to nakonec nedalo a našel jsem si definici: 
HDP ve finančním vyjádření představuje hodnotu všeho, co bylo nově v zemi vytvořeno za sledované období.
No dobrý, na první pohled. Ale nic o tom, jestli to například k něčemu slouží. Třeba nesmyslně postavený dálniční most pro soby, samozřejmě v Čechách. Nebo předražené stanice metra tramvají od Arch. Kotase. A z toho ovšem také plyne například "výhodnost" šrotovného. Staré auto se sešrotuje a nové se vyrobí a to se započítá jako přírůstek HDP. Podle této zvrácené logiky by bylo nejlepší, každý rok ta nová auta sešrotovat a vyrobit zase nová. Nebo to nekomplikovat a na konec výrobní linky dát rovnou drtičku. Dokonce to samotné sešrotování zvýší HDP, protože do šrotovny vstupuje auto s nulovou hodnotou (protože se nesmí prodat!) a výsledkem je recyklovatelný prodejný materiál!
Já si pamatuji, jak v roce 1968, když se spustila kritika neefektivity socialistického hospodářství, se jako odstrašující příklad uváděly továrny, které vyráběly neprodejné zboží, které šlo hned do šrotu a plán plnily na 100%. 
Celá ta ekonomie mi přijde jako hra na přesné součty nesmyslných čísel, výsledky ekonomických prognóz mají stejnou přesnost jako předpovědi počasí a konkurovat jim mohou leda právníci se svými názory na jakoukoli kauzu, mají n+1 názorů, kde n=počet právníků. No a s ekonomy je to stejné, jedni bojují proti inflaci, další proti deflaci, obojí je podle nich stejně špatně.
Ještě je k dispozici starý dobrý selský rozum, který nabádá, že pokud něco slušně funguje, je lepší do toho nešťourat, nepřehánět se zadlužováním, když nevím jak to splatím a pod.
No a pak je tu ještě jeden životní názor: po mně potopa, život je krátký, co bude za pět let, to bude řešit někdo jiný. Přijde mi, že se docela prosadil.

Autor: Přemysl Čulík | úterý 4.10.2016 10:33 | karma článku: 26,90 | přečteno: 730x
  • Další články autora
  • Počet článků 22
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 726x
Pravidelný ranní čtenář Psa a Macka, docela se nechám překvapit, o čem budu já sám vlasně psát.

Seznam rubrik